Waffen-SS po vᬣe
A諯liv vᬫa skon詬a v roce 1945, pro mnoho mu??fen-SS vᬫa skon詬a mnohem d? Na v?���ront쬠kdy? se Rusov頶zpamatovali z prvn��� ?oku Blitzkriegu a za衬i bojovat, bylo z?, ?e z���aj��� vᬥ让 zajatce. Proto?e se jednalo o nenᶩstn?t dvou ideologi��� jednalo se se zajatci barbarsky. Sov촩 nepodepsali ?enevsk頮ebo Haagsk頫onvence a jednali s n쭥ck?jatci, zvlᚴ젳 SS velmi tvrd쮠N쭣i s rusk?jatci tak頮ejednali zrovna ohledupln쮠B?at Rusy znamenalo buychlou smrt kulkou nebo pomalou smrt v uheln?bo soln?lech na Sibi?eden z p??��� voj SS, kter?velk頚t쳴��� p? v rusk魠t? vyprᶬl, ?e na 9.000 zajatc? jen jeden doktor (nav���?id!). Mnoho se jich nevrᴩlo z rusk騯 zajet��� ti, kter?to poda? m쬩 velk頚t쳴���nap?d z 91.000 n쭥ck?jatc? Stalingradu se jich jen 5.000 vrᴩlo do N쭥cka. U zbytku je p?klᤡnአ smrt (a諯liv jsou zprᶹ o n쭥ck?jatc��� ze 70. let). Net? ?, ?e ?n쭥ck?j rad쪩 padla v boji, ne? aby se nechala zajmout Rusy, kte?kdy st?i zajatce okam?it쮊 Proto?e N쭣i s rusk?jatci zachấli stejn쬠bylo to riziko boje na v?���ront쮠V?���obrovoln��� ve Waffen-SS, kte? byli zajati N쭣i a vstoupili do SS, byli po zajet���usy zast?i za zradu. N쫴e?���u?n��� 15. SS (Loty?i), 19. SS (Loty?i) a 20. SS (Estonci) byli evakuovᮩ n쭥ck?o?vem koncem roku 1944, nebyli repatriovᮩ a z?i po vᬣe v N쭥cku. N쫴e?���u?n��� 19. SS (Loty?i), kte?e?ili vᬫu a nevzdali se Sov촹m v Kurlandsku, ?li do ilegality a vstoupili do partyz᮳k?d��� slo?en?nbsp;Litevc? a Estonc?to partyzᮩ bojovali do 50. let proti NKVD a n쫴e? dokonce do 60. let! P??n��� chorvatsk頤ivize Handschar (13. SS) stejn젪ako alb᮳k頤ivize Skanderbeg (21. SS), kte?li zajati Titov?rtyz᮹ byli popraveni spolu s mno?stv���bosensk?vilist?y? se spojenci vylodili v Normandii, bylo jednᮭ s n쭥ck?zni civilizovan쪚���Ameri衮鬊 Britov頡 Kana頰odepsali ?enevsk頫onvence a v촚inou podle nich jednali. Ale Waffen-SS se n쫤y dopou?t쬩 krutost���a spojeneck? zajatc���. Mu?i z 12. SS zabili n쫯lik kanadsk?britsk?jatc?roto byli n쫤y zast?i nebo zbiti, kdy? je Kana頺ajali. Mnoho n쭥ck?dnotek soudilo, ?e zajet���d Spojenc?lep?���e? Rusy a tak se na konci vᬫy sna?ily jednotky Waffen-SS vyhnout rusk魵 zajet���3. SS Panzer Division Totenkopf byla jedinou diviz���spolu s 衳tmi divize Groߤeutschland, kterᠳe vzdala v Rakousku Ameri衮?byla pot頰?a Rus? Britᮩi byly zajateck頴ry od za衴ku vᬫy. V prvn��� letech vᬫy zde byli v촚inou posᤫy ponorek nebo piloti Luftwaffe. Po kapitulaci Afrika Korpsu se za衬y try plnit italsk?n쭥ck?jatci z Afriky. A? po invazi v Normandii se do zajet���ostali prvn���??n��� jednotek Waffen-SS, kte?li transportovᮩ do Britᮩe na velk? 謵nech (spolu se zran쮽mi voj) p?anᬠa vylod쮩 v Southamptonu.
Prᭊ s n쭥ck?jatci se vrac��� Francie.
N쫤y se zhroutila discipl��� a mu?i napadali sv頤?n���. V Anglii byli odv?iveni a um���쮭 ve sb첮?borech na dostihov?ahᣨ jako nap?Kempton Parku nebo fotbalov?i?t��� jako bylo Preston North Ends v Lancashire. Zde byli vysl? a rozd쬥ni barevn? nᚩvkami. B���u dostali ti, kte?byli oddᮩ nᲯdn��� socialismu. ?edᠺnamenala, ?e a蠶캥byl zapᬥn?istou, nebyl tak頰ro jinou cestu. Opravdu tvrd���acist頮osili 襲nou a tu nosila v촚ina zajatc?affen-SS, ne proto, ?e by byli ortodoxn튠 nacist鬠ale proto?e byli SS. Byly pot頲ozes���ni do r?h tr? a nacist頶촚inou do Skotska, kde pracovali na zem줬lsk?rmᣨ.
Zajatci pracuj��� na farm젮쫤e v Anglii. Mu?i vpravo maj���edou nᚩvku, mu? vlevo 襲nou.
Dal?��� zvlᚴn���aspektem ?ivota v britsk魠zajateck魠t?lo, ?e zajatci dostᶡli denn���ᶫu stravy stejnou jako brit?t���ojᣩ, co? bylo v���, ne? dostᶡli brit?t���ivilist鮠V prosinci 1944 vznikl v t?ltshire odvឮ? d?n��� Waffen-SS a v??ocnit se zde n쪡k?ran���襴n젴ank? a pochodovat na Lond?bsp;dob젶ypuknut���fenz��� v Ardenᣨ. A諯li tento plᮠvypadal sm욮쬠nebyl ? bez zad?nbsp;Britᮩi bylo v t頤ob젲50.000 zajatc?vivalent 48 diviz��� Po襴 britsk?americk?dnotek byl zna讬 ni??���v촚ina bojovala v Evrop젡 v Asii. Plᮠbyl odhalen a organizᴯ? odsouzeni. Ka?d?r m쬠Lagerf?, co? byl plynule anglicky mluv��� "b���" N쭥c. St?e s Brity i N쭣i. Byl tak頰ov츥n organizac���ra. Ka?d?okud si p? mohl pracovat, v촚inou na farmᣨ, stavbᣨ nebo odkl���n���rosek. B쨥m prᣥ byli pod p? velen���roln���, pro n쪞 pracovali. Nakonec n쫴e?mᣭ ?i, ?e jim cizinci berou prᣩ. Prob쨬o n쫯lik ?, a諯liv v촚inou byli op촠dopadeni po n쫯lika dnech. Jednou se poda?dvou v캲?rchnout z Glen Mill a? do Hamburku a odtud poslali veliteli tra dopis, ve kter魠mu d쫯vali za jeho pohostinstv���
Tr v East Ham, Lond?ᴣe po vᬣe.
Zajatci Waffen-SS (Luftwaffe, Kriegsmarine a Wehrmacht) byli tak頰?eni do Kanady a USA a mohli se tak stᴠob촭 n쭥ck?norek a jednou skute讬 ponorka potopila lo italsk?jatci, kte?li velk頺trᴹ na ?ivotech. Zajatci SS byli mezi posledn��� propu?t쮽mi, proto?e v Norimberku byla SS vyhlᚥna za zlo詮eckou organizaci. N쫴e?li propu?t쮩 koncem 40. a n쫴e?stojn��� a? v 50. letech. Osud ciz��� dobrovoln��� byl r?dle nᲯdnosti. V촚ina v?evropan? byla repatriovᮡ a odsouzena tak k dal?��� v캮쮭 nebo smrti. Dobrovoln��� ze zᰡdn���vropy m쬩 r?osud. Belgi衮頢yli v캮쮩 a 衳to biti sv?zniteli. N쫴e?li dokonce odsouzeni k smrti. Velitel valonsk? Leon Degrelle byl jedn���z odsouzen?nbsp;smrti, ale uprchl do ?pan쬳ka, kde mu Francova vlᤡ poskytla azyl. Vl᭚t���obrovoln��� byli vyho?t쮩 z Belgie, proto?e vlᤡ cht쬡 pot?l᭳k?onalismus. ءda vl᭳k?-Waffen-SS se usadila v N쭥cku a z���ala n쭥ck銠 ob衮stv���Holand?t���obrovoln��� m쬩 podobn?, byli v캮쮩 v b? koncentra训m t?ght nebo v캥n���eluuwe, bylo s nimi zachấno velmi hrub젡 nakonec ztratili ob衮stv���S d᮳k? a norsk?brovoln��� bylo v촚inou po vᬣe zachấno dob?諯liv byli t鞠zbaveni ob衮stv���a byli nedᶮo dokonce vyznamenᮩ estonskou vlu (spolu s dal?��� dobrovoln��� SS) za jejich boj na Narv쮠N쭣i slou?��� ve Waffen-SS byli sv頮ov頶l na p?ku, trp쬩 ? zz?ohli t잫o naj���prᣩ. N쫴e?konce rad쪩 z?i v Britᮩi a USA, kde byli p?m jako zajatci. Necht쬩 se vrᴩt do N쭥cka, kter頢ylo v ruinᣨ nebo byla jejich m쳴a pod nadvlu Rus?, kte? vrᴩli, zalo?ili v N쭥cku HIAG, kterᠳdru?ovala veter᮹, kte?mohli naj���prᣩ. SS-Hauptsturmf? Matheau Klien byl zakladatelem t鴯 organizace, kterᠳe v zlis튠 sna?ila o rehabilitaci b?h p??n��� Waffen-SS. Stigma p?en銠 SS za ? na genocid젞id?k᮹, kn잭, svobodn?dnḹ, homosexuᬹ a dal?��� tzv. ne?uc��� ?ivl?o zdrojem neustᬩ ho?i, kterᠮerozli?ovala frontov頶oj od strឭ koncentra训ch tr?kte?ffen-SS nev츩li Spojenc?us?i vlastn��� vlᤡm a vstoupili v Sidi-bel-Abes v Al?���ku do Francouzsk銠 cizineck頬egie. Zbytky 5. SS Panzer Regiment z Wiking Division v dubnu 1945 ustoupily do Rakouska, kde se n쫴e?dali Ameri衮? ale ?z nich vstoupila do Cizineck頬egie, kterᠳe jich neptala na p? Ta ocenila zku?enosti n쭥ck?j a poslala je do Francouzsk頉ndo譮y (Vietnam). Zde bojovali proti Ho ȩ Minov? komunist?ada SS slou?ila v Rusku u protipartiz᮳k? jednotek a jejich zku?enosti m쬩 pro Viet-Minh zni赪��� ?k. Sv줥ctv���je, ?e Viet-Minh nab��� za zajet���a?d騯 n쭥ck騯 legionḥ velkou odm쮵. B?vojᣩ SS slou?ili bu Paras nebo German Brigade Cizineck頬egie. Tato n쭥ckᠢrigᤡ pokra诶ala v boji do roku 1951, kdy byla francouzskᠶlᤡ obvin쮡, ?e b? vojᣩ Waffen-SS bojuj���a Francii. Francouzsk? psal "Vrazi z SS voln��� Indo譮졦quot; a rostl tlak na jej���ozpu?t쮭. N쭣i slou?��� p촠let a v��� ji mohli, pokud si to p?opustit. Zbytek byl rozd쬥n do dal?��� jednotek a brigᤡ byla rozpu?t쮡. Je t? zd?it, ?e zde slou?ili nejen p??n��� Waffen-SS, ale tak銠 Fallschirmj䧥r, Wehrmachtu a Kriegsmarine. B?v??li zadem pro nov젺formovanou Para jednotku Legie na po衴ku roku 1949 a do t鴯 jednotky vstoupili t鞠vojᣩ, kte?vobodili Mussoliniho z Gran Sassa. N쭥购 legionḩ bojovali t鞠v Al?���ku. Dodnes je pochodovou p������egionḹ "Horst Wessel Lied".
N쭥购 legionḩ v Indo譮젢쨥m ? na 2.10.1950.
Na konci vᬫy ?zem��� Asii a Africe, kter頣ht쬹 z���at nezᶩslost, se obrᴩla na komunistick頲e?imy v SSSR a ȭn쮠SSSR dodᶡl zbran젡 vojensk頰oradce. Je zn᭯, ?e n쫴e?stojn��� SS (a諯liv pravd찯dobn적llgemeine SS nebo Gestapa) byli zam쳴nᮩ komunistick? re?imem ve v?���N쭥cku a z?nili se v??? komunismu. Zbran젤odᶡn頰artyz᮹m byly t鞠z n쭥ck頫o?. MPLA v Angole u?���la n쭥ck頺bran젤odan頺 Kuby.
