Ukrajinský legion sebeobrany

Základem Ukrajinského legionu sebeobrany (také Volyňský legion) se stal v březnu 1943 založený partyzánský oddíl pod velením Mikoly Medveckého, "Chrena", působící na Volyni. Tento oddíl byl zařazen do sestavy OUN A. Melnika a měl za úkol chránit ukrajinské obyvatelstvo před polskými a sovětskými partyzány. Stejně tak bojovali s Němci. V červenci 1943 proběhlo mezi oddílem "Chrena" a OUN-UPA S. Bandery jednání, jehož výsledkem bylo, že "Chren", který neviděl dále možnost vést boj proti Polákům, Sovětům, Němcům a ještě banderovcům, ukončil boj s Němci a dostal od nich výzbroj a zásoby. Po přechodu pod německé velení, dostaly "Chrenovy" oddíly název "Ukrajinský legion sebeobrany“ (Украинский Легион Самообороны). Německým velitelem legionu se stal SD-Sturmbannführer z Lucka Asmus. V Lucku byla otevřena důstojnická škola pro výcvik nových kádrů. Legion také vydával své noviny "Ukrajinský legionář", které byly rozšiřovány i v ostatních ukrajinských oblastech. Od té doby se legion zúčastnil mnoha protipartyzánských akcí a bojů proti Rudé armádě na severní Ukrajině. Počátkem roku 1944 se velitelem legionu stal podplukovník UNP Kvitka a udělal z něj kvalitní jednotku. V červenci 1944 jej nahradil plukovník UNP Vladimír Gerasimenko. Ale Němci prosadili jako bojového velitele plukovníka Petra Djačenka, bývalého velitele Černých Záporožců. Legion měl kolem 600 mužů a skládal se ze 4 sotní. V jeho výzbroji byly sovětské zbraně, několik lehkých, dva těžké kulomety a protitankovou pušku. Při ofenzívě Rudé armády v červnu 1944 se legion zúčastnil bojů proti Rudé armádě v Bukovině a poté se stáhnul do Polska, kde byl zabit německý velitel Asmus. Nahradil ho SD-Sturmbannführer z Ljublaně Bigelmaier. V Polsku se legion zúčastnil bojů proti partyzánům a Proti Rudé armádě u Krakova. Během dalšího ústupu na západ se k legionu připojily další ukrajinské dobrovolnické jednotky, mezi nimi i důstojníci z divize SS Galicia. V únoru 1945 byl legion přepraven vlakem na Slovinsko, do stanice Pragersko u Mariboru. Zde legion bojoval proti slovinským partyzánům. Počátkem března 1945 bylo rozhodnuto včlenit legion do sestavy divize SS Galicia. Před začleněním 250 mužů legionu, pod velením Romana Kriveljuka - "Vorona" a "Kovalja", uprchnulo do lesa, kde počítali s pomocí srbských četniků s návratem na Ukrajinu a bojem proti bolševikům ve vlasti. Četnici však plány legionářů Němcům prozradili. Po rozhovorech a návštěvě ukrajinských důstojníků divize SS Galicia, souhlasili legionáři, kteří opustili legion, se vstupem do divize. Poté se legion zařadil pod velením SS-Obersturmführera SS Ljubomira Makaruška do divize, kde byli jeho vojáci rozděleni do různých jednotek. Aby nevznikaly v divizi potíže, byl Kriveljuk, údajně za krádež, zastřelen, na příkaz velitele divize SS-Brigadeführera Fritze Freytaga. Ve svých pamětech píše bývalý náčelník štábu divize, že bývalý příslušníci legionu bojovali v řadách divize statečně a někteří byli vyznamenáni.