![]()
RNA – 1. ruská národní armáda V 7.1941
německé velení povolilo vytvoření ruského průzkumného praporu u
Armee Gruppe Nord pro získávání informací o protivníkovi. Jeho
organizátorem se stal ruský emigrant, dřívější důstojník imperiální
gardy B.A Smyslovskij - Sonderführer u Abwehru. Původně měl být
prapor složen z emigrantů, ale již brzy v něm byl velký počet
bývalých vojáků Rudé armády, ať zajatců nebo dezertérů. Na konci
roku 1942 byl Smyslovskij povýšen do hodnosti Oberstleutnant a přidělen
k Sonderstab R, tajné organizaci pro akce v sovětském týlu.
Organizace byla podřízena Abwehru, který vystupoval ve Varšavě jako
civilní stavební firma Gilgen. V Pskově, Minsku, Kyjevě a Simferopolu
byly organizovány residentury Sonderstabu R, které byly ve spojení s místními
residenturami. Počet zaměstnanců Sonderstab R byl asi 1.000 mužů.
Jeho agenti jednali pod dohledem okupačních úředníků, část pak
prováděla akce v týlu sovětských jednotek. Sonderstab R
zahrnoval 12 průzkumných praporů, které nominálně tvořily Speciální
divizi R a podnikaly různé partyzánské a diverzní operace v sovětském
týlu. Počet mužů v divizi byl odhadován na 10.000. Sonderstab R
měl spojení na organizace v sovětském týlu, jako byly Ukrajinská
osvobozenecká armáda a Polská státní armáda (AK). Pro řadu pochybných
spojení a špatně provedených akcí byl v 12.1943 Smyslovskij uvězněn
a Sonderstab a Sonder Division R byly rozpuštěny. Po šesti měsících
byl však Smyslovskij propuštěn a stal se vedoucím organizace pro válku
v sovětském týlu a informační služby východní fronty a dostal
za úkol zformovat na všech frontách ruské průzkumné prapory a 1.
ruskou národní divizi. 23.1.1945 byl kvůli přibližující se Rudé
armádě evakuován štáb formované divize z Breslau do Bad-Elster (u Drážďan).
Zde 12.2.1945 byla divize přejmenována na Armádu pro speciální úkoly.
Sloužili v ní příslušníci průzkumných škol a zajatci z táborů,
celkem asi 6.000 mužů. Důstojníky byli ruští emigranti. Rozkazem OKH
ze 4.4.1945 o národních armádách, byla jednotka vedená Smyslovským (který
přijal nové jméno Arthur Holmston a byl povýšen do hodnosti
Generalmajor Wehrmachtu) přejmenována na 1. ruskou národní armádu a získala
nominálně status spojenecké armády. Šéfem štábu 1. RNA byl jmenován
plukovník S.N. Rosnianski, velitelem 1. pluku podplukovník Tarasov-Sobolev
a 2. pluku podplukovník Bobrikov. Mezitím do ní byly začleněny Ruský
sbor Steifonova a 3. divize ROA generála Šapovalova (původně zástupce
Smyslovskěho v Sonderstab R). 18.4.1945, když se již vojenská situace
Německa stala neudržitelnou, Smyslovskij dal příkaz 1. RNA k ústupu
na Západ. Po ztrátě soudržnosti v důsledku leteckých útoků a
zmatku, dosáhla Smyslovského skupina 1.5.1945 rakouské město
Feldkirchen a poté se přesunula do knížectví Lichtenštejnsko, kde
byla internována. V té době měla jednotka jen 462 mužů s 249 puškami
a 42 kulomety. Navzdory sovětským požadavkům je lichtenštejnská vláda
nevydala a v roce 1948 dovolila všem, kteří se nechtěli vrátit
do SSSR odjezd do Argentiny.
|