Slovinský legion

Válka v Jugoslávii vypukla 6.4.1941 v 6:50 leteckým útokem na Bělehrad. Telefonní linky mezi Bělehradem a Lublaní byly okamžitě přerušeny a tak začal ban dr. Marko Natlacen svoji práci samostatně. 6.4.1942 odpoledne shromáždil reprezentanty všech slovinských buržoazních stran a socialistické strany. Zformovali Národní výbor (Narodni svet) za nezávislé Slovinsko. Tento Výbor převzal oficiálně na několik dnů kontroly Slovinska. Požadoval na vysokých královských důstojnících, aby prohlásili Královskou jugoslávskou armádu na Slovinsku za Slovinskou národní armádu a uzavřeli s postupující německou a italskou armádou příměří. Tento požadavek byl Velením jugoslávské armády na Slovinsku odmítnut. Proto se Výbor rozhodl zformovat vlastní ozbrojené síly – Slovinský legion (Slovenska legija). 12.4.1941 noviny ''Slovenec'' publikovaly článek, ve kterém Slovinský národní výbor rozkázal všem slovinským vojákům, vojenské policii a dalšímu personálu označit se slovinskými znaky. Začalo odzbrojování kapitulující Královské jugoslávské armády. 29.5.1941 byl Slovinský legion povzbuzen skupinou slovinských politiků, které vedl dr. Marko Natlacen, který začal s ''dvojitou politikou''. Začali kolaborovat s nepřítelem v dobré víře, že poskytne Slovinsku autonomii a ve stejnou dobu chránili své pozice ve společnosti. Slovinský legion byl zformován Katolickou Slovinskou lidovou stranou a liberály ze Slovinské liberální strany. Slovinský legion zůstal v tajnosti a byl zpočátku velmi malý. Vojensky měl vystoupit poté, co by Spojenci dosáhli slovinských hranic. Rudolf Smersu byl Katolickou stranou jmenován vůdcem legionu. V 8.1941 Sokoli (ti, co nevstoupili do OF) zformovali vlastní vojenský výbor a Sokolský legion (Sokolska Legija). Sokolský legion byl ilegální armádou Slovinské liberální strany, který bojoval za ''vzkříšení velké Jugoslávie jako království a sociálního státu''. Mezitím začaly menší strany formovat další ozbrojený oddíl – Národní legion (Narodna Legija). Sokolský legion byl první organizací, kteří ukázala vstřícnost směrem k OF. V 11.1941 napsal ve svých stanovách, že nebude bojovat proti protiněmeckým liberálním hnutím. Toto stanovisko bylo odpovědí k hnutím ''Strazarji'' a ''Mladci'' ze Slovinské lidové strany, kteří propagovali fašismus a antikomunismus dokonce již před válkou. Obě skupiny cvičily ilegální polovojenské jednotky (brzy bylo zformováno 4.000 mužů), jejichž členové byli velmi disciplinovaní a později tvořili základ antikomunistických jednotek. Katolické bojové skupiny byly spojeny s organizací Katolická akce. V 3.1942 některé slovinské politické strany (klerikálové, liberálové, sociální demokraté) zformovaly Slovinskou národní alianci (Slovenska zaveza) se Slovinským legionem, 10.000 členů původních Univerzitních studentských gard (Strazarji) a Vysokoškolskými bojovníky (Mladci nebo Borci), organizacemi předválečného hnutí Katolická akce. Ti byli později spojeni se Sokolským legionem, který čítal asi 1.000 liberálů a socialistů v gymnastické organizaci Sokol a 1.000-členným Národním legionem. Tyto legiony se považovaly za součást Mihajlovičových četniků a v 9.1942 byly začleněny do MVAC (Milizia volantaria anticomunista - Prostovoljna protikomunisticna milica). V té době je opustilo 300-400 mužů zorganizovaných na počátku roku 1943 do čtyř četnických oddílů pod názvem Modrá garda (Plava Garda).